Ubytování
Vítejte na stránce burunduk-vaneguska.wbs.cz v sekci Ubytování
Burunduci jsou zvířátka poměrně náročné na prostor. Jejich životní náplní je neustále hopkat z místa na místo a zvědavě vše okukovat. Proto je nejlepší, dopřát jim co možná nejvíce prostoru. Kromě toho je třeba umožnit jim nejlépe denně výběh po bytě (viz sekce péče).
Pořizujeme voliéru
Minimální rozměry 100*50*100cm!!!
Při pořizování klece máte víceméně 3 možnosti:
- Pořídit klec v některém z obchodů se zvířaty(většinou se prodávají jako voliéry pro velké papoušky). Tyto klece mají tu výhodu, že vše máte v podstatě bez práce a za poměrně přijatelnou cenu. Nevýhodou ovšem bývají rozměry takových voliér. Většinou bývají menší, než je vhodné pro život veverky. Potom je nutné zvířeti dopřávat časté a dlouhé výlety po místnosti, aby nestrádalo.
- nechat si voliéru vyrobit na zakázku - často to bývá finančně náročnější, ale pro skutečně spokojený život burunduka se tato investice vyplatí.
-
můžete si příbytek pro veverku sami vyrobit - kostra
konstrukce může být vyrobena z dřevěných latěk, mezi které napneme
pletivo (pozinkované, oka nesmí být větší než 1.5cm). Nezapomeňte
zabudovat také dvířka, kterými budete zvířeti měnit potravu! Na stěny
klece můžete použít i nehoblované dřevo (aby veverka mohla dobře
šplhat; pozor! nepoužívejte dřevo napuštěné formaldehydem!) Jako spodní
díl klece, do něhož budeme sypat podestýlku, můžeme použít umělohmotné
misky, které se v obchodech se zvířaty prodávají jako náhradní díly k
ptačím voliérám. Tuto zásuvku však vždy musíme zakrýt záklopkou, aby
veverka ani při čištění klece nemohla uniknout.
Vybavení do klece
Klec by měla být vybavena několika základními potřebami:
- boudička na spaní - je potřeba sehnat dřevěný! domeček s odklápěcí stříškou - nejméně o rozměrech 14*17*25cm. Kulatý vchod do boudičky by měl mít průměr alespoň 2.5cm. V některých chovatelských potřebách je seženete pod názvem hnízdní budky pro ptáky. Boudičku v kleci umístěte nejlépe vysoko - nebude tak znečistěna zbytky krmení. Veverkám musíme také poskytnout materiál k vystlání boudičky na spaní. K tomuto účelu se nejlépe hodí seno, buničina, vata, různé kousky hadříků atd.
- větve do klece na šplhání - měli bychom shánět čerstvě uříznuté větve i s kůrou. Větve nesmí pocházet ze stromů, které byly stříkány proti škůdcům. Nejlépe se hodí ovocné stromy.
- podestýlka - jako podestýlku je možné použít stelivo pro drobné savce - výhodou je, že výborně saje moč a pohlcuje jakékoliv pachy. Můžete ho také míchat s jemnou kukuřičnou drtí. Jinou možností jsou piliny, ty jsou ale hodně prašné. Také můžeme veverce jako obměnu poskytnout rašelinu nebo hlínu bez pesticidů.
- pítko - eventuálně mistička (keramická, kameninová); nejlépe se osvědčují klasické napaječky pro hlodavce s kuličkovým mechanismem; některé veverky jsou zvyklé na pítka pro ptáky.
- mistička na krmení- pořídíme buď stabilní kameninovou či keramickou nebo závěsnou plastovou či kovovou.
- krmení (viz sekce krmení)
- vitamínové kapky, krmný vápník (vitakalk) - denně přidáváme do pití či potravy 2 kapičky multivitaminového preparátu pro hlodavce a na jídlo sypeme špetku vápníku.
- sépiová kost a minerální sůl k lízání
- čerstvá hlína bez pesticidů, hnojiv - k popelení (viz sekce péče)
- různá dřevěná či plastová patra, prolézačky, tunely, hamaky, žebříky... - protože burunduci milují šplhání, měli bychom jim zajistit v tomto směru dostatek vyžití. Spoustu doplňků do klecí seženete v obchodech s potřebami pro chovatele, některé si zvládnete vyrobit sami.
Některé zdroje doporučují pro veverky kolotoč na probíhání. Myslíme si ale, že není vhodné ho pořizovat - burunduk mnohem víc ocení velkou klec, kde bude mít možnost přirozeného pohybu. Na rozdíl od kolečka, kde bude běhat stále stejně - užívání kolečka může vést až k jisté závislosti na běhání a to není pro zvíře dobré.
Venkovní versus vnitřní voliéra
- vnitřní voliéra
Pokud chováme zvíře v bytě, můžeme počítat s tím, že zvíře se stane příchylnějším. Samozřejmě rozměry klece bývají v bytě většinou menší (min. 100*50*100cm), zato má ale zvíře možnost výběhu. Musíme ale také počítat s tím, že zvíře nám během svých výletů a také při divočení v kleci bude dělat trochu nepořádek.
- venkovní voliéra
Pokud zajistíme vhodné podmínky, je možné chovat zemní veverky celoročně v zahradě či na balkoně. Aby veverky během zimního spánku nezmrzly, musíme zajistit část voliéry tak, aby byla zcela chráněná před deštěm a sněhem a alespoň jeden kout zastřešíme tak, aby nepronikal prudký vítr. Veverky si v přirozeném prostředí budují v zemi úkryty k přezimování - kopají si podzemní tunely. Proto přes zimu pravděpodobně nevyužijí boudičku na spaní, kterou jim nabídnete. Aby se nedostaly pryč z klece podhrabáním, musíme (v případě, že pletivo je zapuštěno přímo do země) už při stavbě voliéry myslet na poctivé základy z cementu asi 80-100 cm pod zemí (zvířata se zahrabávají až tam, kde země nezamrzá). Voliéra by měla burundukům chovaným venku poskytovat mnohem větší prostor k pohybu (jako minimální rozměry se doporučují voliéry o velikosti 80*80*200 cm).
Zemní veverky nejsou příliš náročné na péči, přesto je tu několik bodů, které je třeba pravidelně provádět:
- denně musíme obměňovat potravu (viz sekce krmení) a pití za čerstvé. Při tom berme jako samozřejmost, že každý den misky a napáječky vypláchneme horkou vodou.
- podestýlku v kleci měníme celkově přibližně jednou za 14 dní až měsíc. Některým čistotnějším jedincům vydrží podestýlka třeba i dva měsíce, aniž byste zaznamenali nějaký výraznější zápach. Každopádně je potřeba denně odstraňovat (většinou z rohů, kam si veverka často zvykne chodit) trus a moč. V případě, že zvíře koná potřebu do určitého rohu, vyplatí se pak koupit malý záchodek pro hlodavce - čištění tak pro vás bude pohodlnější. Při každém kompletním měnění podestýlky v\pláchněte dno klece horkou vodou - pozor! nepoužívejte k čištění žádné chemikálie - jsou pro veverku i malém množství velmi nebezpečné!!!
- materiál v boudičce vyměňte za nový jen když je to bezpodmínečně nutné. Burunduci se dobře cítí v hnízdě, které je nasáklé jejich pachem.
- veverky bychom měli pokud možno denně pouštět na výběh po bytě. Při tom musíme zvířeti zajistit naprosté bezpečí (viz níže v textu).
- větve v kleci obměňujeme v ideálním případě 2x ročně, dbáme na to, aby větve byly čerstvé, čisté a odřezané ze stromů, které nestojí blízko silnice a nebyly postříkány proti škůdcům.
- kromě běžné potravy nesmíme zapomenout zvířeti opatřit také přísun bílkovin v podobě například moučných červů či cvrčků.
- nezapomeneme umístit do klece sépiovou kost a minerální sůl, pravidelně do stravy či pití přidáváme vitamíny a vápník.
- veverce se musíme denně věnovat, pokud chceme, aby byla skutečně krotká (viz sekce Jak ochočit burunduka).
Volný výběh v místnosti
Zemní veverky můžeme pustit do náležitě zabezpečené místnosti teprve poté, co jeví první známky příchylnosti ke člověku. Nejdříve si také musí vytvořit vztah ke své voliéře - musí se zde cítit jako doma;-) Orientačně počítejme zhruba období 3 týdnů, než si veverka přivykne (u každé je to samozřejmě individuální).
Burunduci se k odpočinku rádi vrací na známe místo, proto necháme při výběhu dvířka od klece otevřená. Když bude veverka unavená, sama se vrátí do domečku - není potřeba ji nějakým způsobem chytat. Pokud ji potřebujete nutně dostat do klece dříve než chce ona sama, je možné ji při ochočování navyknout na zapískání či zavolání jejího jména. Toto zavolání vždy spojujeme s podáním pamlsku přímo z ruky.
Veverky jsou obvykle čistotná zvířata. Může se ale stát, že své malé bobečky, případně loužičky, bude při výběhu zanechávat různě po pokoji. Nebývají s tím ale problémy, trus je tvrdý a lze ho jednoduše odklidit. Veverky močí málo, proto ani toto nezpůsobuje potíže. Protože veverky jsou hlodavci, musíte dávat pozor, zda váš burunduk nehlodá např. nábytek nebo elektrické kabely (viz nebezpečí - níže v textu). Oproti některým dalším hlodavcům (př. morče, psoun...) s burunduky nemívají chovatelé v tomto ohledu problémy.
Na veverku bychom během výběhu měli alespoň ze začátku dávat neustále pozor. Při volném pohybu hrozí malému zvířátku mnoho nebezpečí. Některá z nich si probereme podrobněji:
- jedovaté rostliny - je nutné odstranit všechny rostliny, které jsou pro veverku jedovaté. Mezi ně patří: narcis, fialka, konvalinka, prvosenka, hyacint, lopatkovec, monstera skvostná, toulitka, brambořík nachový, dieffenbachie, potovosec zlatý, gumovník, begonie, richardie, fikus benjamínek, tenura trojžilná, pryšec (vánoční hvězda).
- okno - hrozí přivření okna, či jeho pád; únik ven. okno vždy před puštěním zvířete důkladně zajistěte!
- dveře - pozor na přivření!
- elektrický kabel - veverky rády kabely hlodají, hrozí jim tak smrtelné nebezpečí! Zajistěte proto všechny volně ležící kabely lištami tak, aby je burunduci nemohli překousat.
- člověk - při volném výběhu vašeho zvířete buďte nadmíru opatrní! Veverky jsou křehká zvířátka, můžete jim snadno vážně až smrtelně ublížit rozsednutím či zašlápnutím.
- čisticí prostředky, chemikálie, léky, lepidla... - skladujte v bezpečném úkrytu mimo dosah veverky. Požití už malého množství těchto preparátů (například i při olíznutí mokré podlahy po vytírání) může způsobit smrt! Před vypuštěním veverky je nutné všechny umyté plochy nejprve nechat oschnout! Pozor také na šampóny, mýdla a další kosmetické přípravky v koupelně - mohou být jedavaté.
- topná tělesa, sporák - hrozí ohoření, nikdy veverku nepouštějte do pokoje s rozžhavenými kamny či pláty sporáku!
- igelitové sáčky - zvířeti hrozí udušení. Veverka se do sáčku snadno zamotá, zvláště když je uvnitř nějaký pamlsek.
- vázy, hrníčky s pitím, WC, koupelna - napuštěná vana či umyvadlo - vystavujete je nebezpečí smrti utonutím. Veverkám se většinou po hladkých stěnách nepodaří vylézt nahoru.
- kuchyň - kromě rozžhaveného sporáku zde dávejte pozor na možné vniknutí do ledničky či mrazáku a ostré náčiní, např. nože, sekáčky atd, o které by se mohlo zvíře poranit.
- pračka